Hospodářský růst
Sledujeme-li vývoj tržních ekonomik z dlouhodobého hlediska, zjistíme, že jejich reálný HDP roste
Tendence k růstu je ale nerovnoměrná a je rozdílná jak mezi zeměmi, tak v různých časových obdobích.
Cílem hospodářského růstu není měření přírůstku, ale růst uspokojení potřeb obyvatelstva.
Při hodnocení hospodářského růstu zkoumáme, jak se skutečně zvýšila životní úroveň obyvatelstva. To zjistíme pouze přepočtem přírůstku HDP na jednoho obyvatele, protože může docházet k situacím, kdy sice reálný HDP roste, avšak tempo jeho růstu je pomalejší než přírůstek obyvatelstva => pouze když je tempo reálného HDP vyšší než míra růstu populace, mluvíme o skutečném růstu ekonomiky.
Definice hospodářského růstu:
Je procesem, při kterém se zvyšuje schopnost národního hospodářství vyrábět statky a služby, ve skutečnosti můžeme říct, že je to růst reálného HDP. Tento proces má dlouhodobou tendenci a je to základní vývojová tendence národního hospodářství, i když občas dochází ke krátkodobým kolísáním. Existenci hosp. růstu umožňuje stále se zvyšující produkční (= výrobní) kapacita ekonomiky.
Zdroje hospodářského růstu:
Hlavní faktory, které určují schopnost národního hospodářství dosahovat hospodářského růstu jsou:
1) ekonomické zdroje, které má společnost k dispozici
2) míra toho, jak je hospodářství schopno tyto zdroje využít (ekonomický systém, rozvinutost tržní ekonomiky)
Obecně lze zdroje ekonomického růstu rozdělit do 2 skupin:
Kvantitativní zdroje
Hospodářského růstu je dosaženo získáním dodatečných přírodních zdrojů a zvyšováním zaměstnanosti = extenzivní růst
Kvalitativní zdroje
Hospodářského růstu je dosaženo využíváním nové technologie, inovacemi, zvyšováním kvalifikace lidí = intenzivní růst
Hospodářský cyklus
Měříme-li výkonnost tržního hospodářství v čase, zjišťujeme, že se vyvíjí nerovnoměrně a že se střídají různé fáze:
Fáze rychlejšího tempa růstu
Fáze hospodářského poklesu
Sledujeme-li tento vývoj v dosti dlouhém období, vidíme, že má cyklickou povahu – říkáme že vytváří HOSPDÁŘSKÝ CYKLUS.
Definice hospodářského cyklu
Hospodářský cyklus je opakující se nesoulad mezi potenciálním produktem a skutečným produktem
národního hospodářství.
Je-li skutečný HDP menší než potenciální => národní hospodářství plně nevyužívá ekonomické zdroje
důsledek – vysoká míra nezaměstnanost
Je-li skutečný HDP větší než potenciální=> disponibilní ekonomické zdroje jsou přetěžovány
důsledek – ekonomika hledá cestu obnovy rovnováhy ve zvýšení míry inflace
Fáze hospodářského cyklu
Z grafu vidíme určitou pravidelnost ve střídání 4 základních fází:
expanze (konjunktura), vrchol, recese (deprese) a sedlo.
Expanze
Skutečný produkt roste rychleji než potenciální. Nastává oživení ekonomiky. Roste agregátní poptávka. Zvyšuje se zaměstnanost, ceny i zisky firem. Rostou investice firem.
Vrchol
Bod ve kterém skutečný produkt dosahuje maxima. Ekonomika se přibližuje vrcholu. Zisková očekávání firem se přestávají naplňovat. Mnohé firmy nejsou při daných cenách schopny vyrobenou produkci prodat (cena = náklady + zisk), odbyt vázne.
Recese
Pokles skutečného produktu pod úroveň potencionálního. Je výrazný pokles agregátní poptávky.
Klesají nákupy spotřebních statků, zejména statků dlouhodobé spotřeby. Narůstají obtížně prodejné zásoby statků. Prudce klesají investice do budov a zařízení. Roste nezaměstnanost.
Sedlo
Bod ve kterém skutečný produkt dosahuje minima. Dolní bod obratu. Nastupuje oživení ekonomiky. Zvyšuje se zaměstnanost, ceny i zisky firem.
Příčiny hospodářského cyklu
Můžeme říci, že existují 2 základní teorie příčin vzniku hospodářského cyklu:
1. teorie vnitřních příčin
Vidí zdroje hospodářského cyklu uvnitř tržní ekonomiky, př. snaha firem maximalizovat zisky úsporou mzdových nákladů => úspora mezd ke snížení agregátní poptávky.
2. teorie vnějších příčin
Považuje tržní hospodářství za rovnovážný systém a cyklické pohyby jsou do něj vnášeny z vnějšku, př. nesprávná peněžní a úvěrová politika vlády, politické příčiny (války).
Autor: Monika Štechová